Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hranice linie
Kazdová, Kristýna ; Sikora, Piotr (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Rozdílnost ve vnímání reality je způsobována jazykem, který vytváří pojmosloví k pojmenování formálních entit, definice těchto pojmů jsou abstraktní. Vzniká tím kolektivní nejednotnost a spor mezi obsahem a formou. Otevírá se otázka objektivity přisuzování abstraktního obsahu ke konkrétním materiálním entitám. Elementární prvky kresebného vyjádření jako linka/kresba jsou primárně vnímány ve značných formálních mantinelech. Má práce se posouvá mimo tyto mantinely.
Modernita a holocaust
Kolomazníková, Pavla ; Mačuda, Michal (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Téma diplomové práce Modernita a holocaust odkazuje na stejnojmennou knihu polského sociologa Zygmunta Baumana. V této knize Zykmund Bauman analyzuje vztah mezi modernistickým myšlením a holocaustem z pohledu sociologie. V mé diplomové práci se zabývám návrhem Dokumentačního centra, na které byla v Brně vyhlášena uzavřená architektonická soutěž. Téma je pokračováním předešlého předdiplomního projektu, ve kterém jsme analyzovali především Baumanovy teze. Tyto analýzy nám pomohly pokračovat v návrhu centra se zcela novým pohledem, nejen na společnost, ale i na architekturu samotnou. V mém návrhu pracuji s problematikou hranic a bariér ve spojitosti s rozdělením lidí a prostorů. Hledám způsoby tvorby prostoru, které svou podstatou zpochybňuje jasné chápání hranic i bariér. Prostředkem pro narušení tohoto chápání se stává právě architektura, která svojí podstatou s hranicemi a bariérami přirozeně pracuje. V mém návrhu pracuji s myšlenkou hranic v různých úrovních. Jak v rovině urbanistické, provozní nebo materiálové. Některé hranice a bariéry v návrhu narušuji, některé vytvářím nebo obracím jejich vztahy.
Emocionální kartografie
Rygálová, Monika ; Pfeiffer, Jan (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce je výtvarné zpracování vnímání map, jako určitého faktu, podle kterého vyhodnocujeme a vyobrazujeme si celý svět. Pracuji s daty, které získám pomocí zobrazovací techniky eye-tracking, která mi umožní zaznamenávat trasu pohybu očí po obrazu, který budu předkládat lidem s navzájem odlišným trvalým bydlištěm, národností či pobytem. Získané data mi poslouží jako studie, kterou budu nadále zpracovávat a zakomponovávat do map a jiných vizuálních podob zobrazující zemi nebo místa na planetě. V práci reflektuji i můj samotný individuální postoj k světu - s čímž jsem se fyzicky nesetkala, to pro mě neexistuje. Studie bude zahrnovat všechny aspekty vnímání map a systematicky zobrazeného světa ke vztahu k člověku, jeho vzpomínkám na místo, fyzický kontakt a dopadu jeho samotného v měřítku člověk versus svět.
MAPA
Merta, Johana ; Sterec, Pavel (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Prezentuji soubor výtvarných prací vzniklých v období Magisterského studia a jeho přerušení, tedy práci vzniklou v letech 2012-2017. Tématicky jsem zpracovávala kartografické přenosy prostoru do plochy s manipulací měřítek a vizuálních zkratek. Společně s mojí aktivitou představím i práci dalších 5ti výtvarníků, kterým jsem nabídla téma mapy paralelního vesmíru k jejich autorskému zpracování.
Současné využití vývojových vrstev osidlování severočeského pohraničí
Roeselová, Sára
Příspěvek zkoumá vrstevnatost urbanistických struktur obcí v severočeském pohraničí, konkrétně na území Šluknovského výběžku. Činí tak skrze odkrývání historických stop osídlení a analýzu proměňujícího se vztahu mezi krajinou, sídly a formou obývání. V původně zemědělských lánových vsích došlo k výraznému přerodu směrem k řemeslné obživě. Ten přerušil přímou vazbu mnoha obyvatel na místní půdu a dal vzniknout druhé, vnitřní vrstvě osídlení. Důsledkem poválečného odsunu a kolektivizace zemědělství pak primární lánová struktura zanikla a dnes zde převládá novější, zcela odlišná, na řemesle založená urbánní forma. Právě tato druhá vlna osídlení v podobě husté rostlé sítě parcel v nivách meandrujících potoků, jež tvoří páteře všech zkoumaných sídel, udává charakter současných intravilánů. Vývojová specifika zkoumaných sídel zasazených do kulturně bohaté krajiny jsou sama o sobě hodnotou. Stejně tak tomu je u historických stop osídlení, které jsou vzácným nositelem kontinuity překlenující destruktivní období 2. poloviny 20. století. Cílem výzkumu je vytvoření modelu systematické interpretace historických venkovských struktur, který by umožnil obcím adaptovat se na soudobé nároky na život ve venkovských sídlech tohoto regionu. Úkolem je proto zanalyzovat obě hlavní vlny osídlení a jejich dochované stopy a nalézt způsob, jak tyto zdánlivě nesourodé struktury provázat a podpořit tak celistvý sídelní rozvoj. Tento příspěvek se v detailu zaměřuje na prvotní lánovou strukturu a systematicky vyhodnocuje její dochované stopy v území. Dále u této i ostatních vrstev osídlení nastiňuje možnosti využití v soudobém sídelním rozvoji.
Modernita a holocaust
Kolomazníková, Pavla ; Mačuda, Michal (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Téma diplomové práce Modernita a holocaust odkazuje na stejnojmennou knihu polského sociologa Zygmunta Baumana. V této knize Zykmund Bauman analyzuje vztah mezi modernistickým myšlením a holocaustem z pohledu sociologie. V mé diplomové práci se zabývám návrhem Dokumentačního centra, na které byla v Brně vyhlášena uzavřená architektonická soutěž. Téma je pokračováním předešlého předdiplomního projektu, ve kterém jsme analyzovali především Baumanovy teze. Tyto analýzy nám pomohly pokračovat v návrhu centra se zcela novým pohledem, nejen na společnost, ale i na architekturu samotnou. V mém návrhu pracuji s problematikou hranic a bariér ve spojitosti s rozdělením lidí a prostorů. Hledám způsoby tvorby prostoru, které svou podstatou zpochybňuje jasné chápání hranic i bariér. Prostředkem pro narušení tohoto chápání se stává právě architektura, která svojí podstatou s hranicemi a bariérami přirozeně pracuje. V mém návrhu pracuji s myšlenkou hranic v různých úrovních. Jak v rovině urbanistické, provozní nebo materiálové. Některé hranice a bariéry v návrhu narušuji, některé vytvářím nebo obracím jejich vztahy.
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - Borska, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Borska je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě propagačních materiálů. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.